Z klatovských pohlednic II.

Minulý měsíc jsem zde představil a okomentoval několik pohlednic Klatov ze své sbírky. Dnes bych rád prezentoval ještě pár kousků, které považuji za zajímavé. Doufám, že podobně je vyhodnotíte i vy. Pojďme na to!

Z klatovských pohlednic I.

Když jsem se před téměř dvaceti lety začal intenzivněji zabývat naším městem a okolím, šel jsem v té době nejjednodušší sběratelskou cestou – začal jsem nakupovat dobové pohlednice města. Slušná sbírka se dala vybudovat poměrně rychle, na trhu bylo (a stále je) dost „zboží“, které ani nemuselo být nutně nijak drahé. Po shromáždění pár stovek kusů jsem ale dospěl k závěru, že má smysl zabývat se pouze netradičními pohledy, zejména tedy těmi, které zobrazují části městě, které již dnes nestojí nebo jsou jinak „obsahově“ zajímavé. Těch je samozřejmě podstatně méně, takže má sbírka pohlednic už se rozrůstá jen velmi pomalu. Pro dnešní příspěvek jsem se rozhodl vybrat pár těch zajímavějších pohlednic a okomentovat je.

Klatovské lokály I. – Na Baště

 Už od středověku bývaly hostince a krčmy centrem společenského života v každé větší obci. Klatovy pochopitelně nebyly výjimkou. Velký rozvoj hostinců a restaurací přineslo 19. století, tedy doba, kdy došlo k rychlé modernizaci v téměř všech aspektech lidského života. Některým klatovským lokálům jsem se zde už věnoval, jiné prozatím zůstaly bez povšimnutí. Z tohoto důvodu bych se chtěl zajímavým podnikům věnovat ve zvláštním seriálu. Pomyslné turné zahájíme v jednom tradičním hostinci – v restauraci Na Baště.

Pionýři klatovské fotografie I.

O tom, že fotografie je fenoménem dneška, není třeba pochybovat. Nakonec téměř každý z nás má vlastně velmi kvalitní fotoaparát v telefonu, stačí ho jen vytáhnout z kapsy a pořizovat snímky. Během několik vteřin se pak lze s obrázky veřejně pochlubit, nebo poslat na druhý konec světa. Samozřejmě než jsme došli k těmto možnostem, prodělala fotografie, resp. jejich pořizování svůj vývoj. V dnešním příspěvku bych se rád věnoval počátkům fotografování v našem městě, tedy prvním fotoateliérům a lidem, kteří je provozovali.

Klatovská (nejen) maturitní tabla

 Dnešní příspěvek bych chtěl věnovat jedné -pomalu vymírající – tradici spojené zejména se (středoškolským) studiem. K němu patří maturitní ples, výkop neboli poslední zvonění nebo svatý týden těsně před maturitou. V minulosti patřila k zakončení střední školy ještě jedna tradice -na jaře vyplnily výlohy některých obchodů v centru tabla budoucích maturantů. Přesvědčíme se ale, že na tablech se neobjevovali v minulosti pouze studenti.

Čtyři dekády s Družbou

 
V minulých dnech oslavila kulaté narozeniny jedna významná klatovská budova. Poslední dvě až tři generace Klatovanů se sem chodily učit taneční kroky, které pak zúročily během maturitních plesů. Budova ale pamatuje i řadu koncertů, zábavných i méně zábavných show, ale třeba i poněkud bizarní veletrhy na počátku 90. let. Ano, hádáte správně – jedná se o Družbu, která se na počátku února dožila krásného věku čtyřiceti let.

Hledání nejstaršího Klatovana

Dnešní příspěvek bych chtěl věnovat zajímavostem, které se týkají lidského života. Mám na mysli jeho začátek, tedy narození a neodvratný konec – smrt. I před mnoha desetiletími fascinovalo veřejnost například narození vícerčat nebo dlouhověkost některých spoluobčanů. Na některé z těchto rekordů v historii našeho města se dnes zaměřím.

O znaku města Klatovy

Jedním z nejstarších atributů každého města je kromě jeho názvu i znak. Jedná se pravděpodobně o nejstarší formu toho, co se v moderní době označuje jako vizuální identita. I když v posledních letech se města snaží budovat svou značku i pomocí tvorby a používání loga, zůstává městský znak nejen pojítkem s minulostí, ale také oficiálním symbolem města. Dnes se tedy podíváme blíže na znak Klatov.

Klatovy před třiceti lety (1992)

Ruku na srdce – čas letí jako voda a třicet let je poměrně dlouhá doba. Kdo z nás si pamatuje, co dělal koncem roku 1992? Dnes jsem se rozhodl zaměřit se právě na dobu před třemi dekádami. Co se tehdy řešilo v Klatovech a okolí? Abych mohl odpovědět na tuto otázku, vzal jsem si k ruce tehdy populární místní časopis Šumavan - konkrétně dvě čísla – z poloviny listopadu a konce prosince roku 1992.

Hrabě fackuje knížete

V dnešním příspěvku bych se chtěl věnovat životnímu osudu jednoho ze šlechticů, kteří měli své panství na Klatovsku. Krásný barokní zámek v nedalekém Týnci, stejně jako celé běšinsko-týnecké panství patřilo dlouhá léta příslušníkům šlechtického rodu Kolovratů. Zámku i panství na přelomu 19. a 20. století vládl Leopold hrabě Kolovrat–Krakovský, muž s velice zajímavým životním příběhem.