Mikroexkurze do světa starých fotografií

Fotografie bezesporu utvářejí v posledních více než sto šedesáti letech významným způsobem vizuální paměť společnosti. V posledních letech se právem do popředí zájmu odborníků i nadšenců dostávají nejen staré fotografie samotné, ale i muži a ženy, kteří stáli za aparátem a pořizovali snímky v ateliérech i v plenéru.

Samozřejmě i v Klatovech působila celá řada fotografů, nejprve zpravidla kočovných, později se zde usazovali a provozovali vlastní ateliéry. Když se budete probírat starými rodinnými fotografiemi, je jisté, že narazíte na jména Fügner, Kranzenfelder, Kneifel, Frank, Hencke, Hoffmann, Šmidt, E.J.Kabát, E. Jelínek, Landgráf, Olšmíd, Bermann, Čuba, Faicová,  a pravděpodobně i na další. Zatímco někteří zde vlastnili ateliér  desítky let (Karel Hahn a jeho syn Vladimír), působení jiných bylo spíše epizodní (Olšmíd). Téma fotografů v Klatovech považuji za mimořádně zajímavé a tímto deklaruji úmysl zpracovat tuto oblast podrobněji. I když tuším, že materiálu nebude mnoho, jistě to bude práce jednodušší než např. za sto let. Dneska je totiž fotograf každý poučený majitel zrcadlovky, nemluvě o tunách foto-balastu na webu.  

Poznáte tohoto fešáka? Jedna z nejstarších fotografií z mé kolekce. Aterliér Čeněk Hrbek - rok 1865

Jak jsem předeslal – téma historické fotografie a příběhy jejich tvůrců  se stalo v poslední době celkem populární, což je dobře. Některé  projekty z uvedeného ranku jsou skutečně povedené, a proto bych o nich rád  utrousil pár slov.

Prvním z nich jsou stránky historika fotografie Pavla Scheuflera (*1950). Tématu se evidentně  věnuje mnoho let, vydal celou řadu publikací – např. již v roce 1989 reprezentativní knihu Fotografické album Čech 1847-1918 (Odeon 1989, ISBN: 80-2070058-7). Na straně 72 je fotografie Klatov z Hůrky z roku 1875 vytvořená Ignácem Kranzfelderem. Tato povedená monografie (byť je poznat, že možnosti tiskařské a reprodukční techniky za více než dvacet let značně postoupily) se dá pořídit v antikvariátech, čas od času na aukru. Další zajímavou knihou z Scheuflerovy  dílny je Galerie c.k. fotografů (Odeon, 2001, ISBN 80-247-9044-0)  která obsahuje profily nejvýznamnějších fotografů z uvedeného období. Tyto lze nalézt i na Scheuflerových webovkách. Z uvedených průkopníků fotografie mají vztah ke Klatovům již zmíněný Ignác Kranzfelder a známý plzeňský fotograf Čeněk Hrbek, který zde krátce působil. 

Dalším interesantním projektem je bezesporu internetová galerie táborské rodiny Šechtlů, kteří se zabývají fotografováním již od roku 1860. Prohlížení tisíců fotek  osob, měst a obcí, reportáží z významných událostí  regionu je zábavou na týdny. Archiv je navíc průběžně doplňován, kvalita skenů na vynikající úrovni. Zajímavé osudy generací rodiny Šechtlových byly námětem pro jeden díl z cyklu ČT Soukromé století.

V Praze fungovala až do poloviny minulého roku Galerie Langhans v objektu, kde měl  desítky let svůj hlavní fotografický závod přední fotograf významných osobností Jan Langhans (1851-1928). Koncem roku 2010 jsem zde navštívil výstavu připomínající 130. výročí vzniku ateliéru. Byť původní galerie vloni ukončila svoji činnost, fotografova  pravnučka Zuzana Meisnerová představuje na netu kolekci osobností, které Langhans fotografoval. Bohužel po roce 1948 byla valná většina fotoarchívu zlikvidována, podařilo se náhodně uchovat jen zlomek – devět tisíc negativů.    

I reverzy fotografií bývaly téměř uměleckými díly. Nejznámější ateliér provozoval v Klatovech od 1.1. 1893 Karel Hahn,
v roce 1933 ho převzal syn Vladimír. 

   

Velice zajímavou internetovou galerií starých fotografií  provozuje na serveru flickr.com uživatel pod nickem josefnovak33. Už delší dobu se chystám tohoto člověka zeptat, kam chodí na mimořádně  (tématicky i zpracováním) zajímavé fotografie. Parádní práce.

Existuje i celá řada zahraničních webů se starými fotkami – např. shorpy.com (díky, Míro) nebo   retrosnapshot.com, Američané tuto zálibu propojují s byznysem - vystavené fotografie lze zpravidla zakoupit v nejrůznějších formátech, rámech apod. 

   

To nejlepší nakonec – Seidlův ateliér v Českém Krumlově. Díky shodě náhod se podařilo uchovat fotoateliér ze začátku dvacátého století takřka v původním stavu (včetně fotoarchívu). Před několika lety prošel objekt kompletní rekonstrukcí, dnes je další významnou atrakcí Krumlova – pravděpodobně nejkrásnějšího českého města. Josef Seidel, zakladatel firmy, se kromě portrétování v ateliéru věnoval i fotografování Šumavy a vydávání místopisných pohlednic (k výjezdům mimo Krumlov využíval motocyklu Laurin & Klement). Z jeho toulek pochází pravděpodobně jeho nejslavnější fotografie panoramatu Javoru, v popředí s klečící a modlící se dívkou před křížkem.   V objektu ateliéru muzea jsou k vidění i stroje na jejich tištění, stejně jako  původní fotoaparáty  a další příslušenství.

Muzeum navíc často pořádá atraktivní akce pro veřejnost – možnost zhotovení tématicky různých  portrétových fotografií ve stylu počátku století, exkurze pro školy či přednášky na příbuzná témata, kvalitní webová prezentace, aktualizovaný profil na facebooku apod. . Takto  má dle mého soudu vypadat činnost moderního muzea.  Na webových stránkách ateliéru v  záložce fotobanka jsou vloženy  oskenované fotografie z bohatého archivu (okolo 110.000 pokud si dobře pamatuji), brzy by mělo být vše kompletní. Opět velmi podnětná zábava na (nejen) dlouhé zimní večery. Osobní návštěvu v muzeu samozřejmě vřele doporučuji!  

Ateliér v první sezóně po otveření v roce 2008. Za tuhle fotku by mě J. Seidl jistě nepochválil :-)

Svět  starých fotografií a jejich zhotovitelů  je skutečně fascinujícím – jedinečná možnost přenést se do dob minulých a do již neexistujících míst nebo  se setkat s lidmi, za kterými už se dávno zavřela voda….

Resuscitace–skenování  starých fotografií je pro mě perfektní relax, který považuji za  vcelku smysluplný (na rozdíl od dalších  svých odpočinků  :-)). Samozřejmě přivítám ke zpracování  zajímavé fotografie (negativy – celuloid i sklo, diapozitivy), nejlépe z regionu. Ke skenování používám sice amatérský, ale plně dostačující skener zn. Canon.     

Byla by asi škoda nezmínit se na závěr tohoto příspěvku o internetovém projektu, který  se věnuje  aktivnímu  používání  historických  technik fotografie.