Nasralvhrnec nebo Skočdopole I.?

Určitě už jste někdy přemýšleli o tom, jaký je původ vašeho příjmení? Nauka o vlastních jménech se nazývá antropomastika a jedná se o celkem zajímavé téma, které je navíc dobře zpracováno. V dnešním příspěvku bych se na téma jmen podíval z regionálního hlediska. Jaká jsou nejčastější příjmení na Klatovsku Existují některá, která jsou pro náš region typická? Na tyto otázky jsem se pokusil najít odpověď.

Ke zpracování tématu jsem využil především dvou zdrojů – první z nich je již několik let fungující a povedený web, který poskytuje dobrý a vcelku aktuální přehled četnosti jednotlivých příjmení v jednotlivých oblastech ČR. Lze zde nalézt i údaje vztahující se ke křestním jménům. Údaje o původu vzniku příjmení a informace v obecném úvodu jsem získal z publikace Dobravy Moldanové Naše příjmení (Agentura Pankrác s.r.o., Praha 2004, ISBN 80-86781-03-8).

Nechci nijak unavovat obecnými informacemi (beztak opsanými z výše zmíněné knihy) o příjmeních, ale přece jen pár slov. Vznik unikátních příjmení probíhal v Čechách poměrně dlouho – od 14. do 18. století. Nejprve se týkal pouze nejvyšších vrstev společnosti – šlechty. Později měšťanů a svobodných sedláků. Definitivně byla dědičnost a neměnnost příjmení pro všechny obyvatele zavedena v rámci tereziánských reforem v roce 1780.

Celkem je v ČR více než 65.000 různých variant příjmení. Dalším zajímavým aspektem je jejich četnost – pouhá čtvrtina známých (necelých 15.000) příjmení má více než 50 nositelů. Více než 1000 „držitelů“ má jen 654 příjmení, více než 2000 jen 265. Z toho jasně vyplývá, že různorodost příjmení je u nás opravdu velká. Nejčastějšími příjemními jsou: Novák, Svoboda, Novotný, Dvořák, Černý, Procházka, Kučera, Veselý, Horák, Němec. Samozřejmě včetné ženských variant s příponou – ová nebo -á.

Příjmení lze rozdělit do několika základních skupin i z hlediska jejich vzniku. První a velkou skupinou jsou příjmení mající svůj původ v rodných neboli křestních jménech. Často se jednalo o křestní jména dnes již nepoužívaná (Střezislav, Jaroš), ještě častěji pak o jména apoštolů nebo populárních světců.

Mnoho příjmení je také odvozeno z místních jmen. U některých je toto místo zřejmé (Pražák, Lhoták), u některých už méně např. Štirský (Štiřín) apod.

Poměrně velké množství příjmení pochází také z cizích jazyků. V Čechách a zvlášť u nás v pohraničí především z němčiny. Nakonec několik případů uvedu i v rámci přehledu frekventovaných příjmení z regionu. I v Klatovech jsme měli obyvatele, kteří pocházeli z větší dálky např. z Itálie – např. kavárník Ferdinand Paoletti nebo zdomácnělá učitelka francouzštiny paní Le Saux. O dalším místním Francouzovi jsem kdysi psal i na tomto blogu.

Nejrůznorodější a troufnu si říct i nejzajímavější jsou příjmení vzniklé z tzv. apelativ (podstatných a přídavných jmen, sloves, příslovcí, částic nebo citoslovcí). Sem patří některé atraktivní typy příjmení. Mezi nimi vyloženě ční „sprostá“ jména, která postupně mizí, jak si je lidé nechávají změnit. Zvlášť mě zaujalo např. příjmení Uchcanejch. Nositele těchto „vulgárních“ jmen tak můžeme najít dnes spíš např. ve Vídni, kde původní významy nevzbuzují u Rakušanů negativní konotace (Wosserka, Jebala, Skurwa apod.).

Veselá jsou i příjmení, která vznikla z minulého z celých vět – celkem známými příklady jsou Skočdopole, Vítámvás nebo Nejezchleba. Zcela bizarní a těžko uvěřitelná je existence příjmení Snědldítětikaši. No, je třeba věřit odborné literatuře. Mým favoritem je ale Nasralvhrnec - o mém budoucím uměleckém pseudonymu je už rozhodnuto.

Ale přejděme k samotným příjmením...

Začneme jedním poměrně netradičním jménem, které má svůj jasný původ „za kopečky“- totiž Aschenbrenner.

Vznik jména bezesporu spjat s typickým šumavským zaměstnáním tzv. popelářů (aschenbrennerů), kteří vyráběli z popela důležitou surovinu pro sklářství – potaš.

V Klatovech jsou dnes Aschenbrennerové spojováni s hudbou. O tom, že tomu bylo tak i v minulosti svědčí i matriční zápis z 25. května 1897. Tehdy zemřel ve věku 51 let zdejší hudebník Antonín A. Aschenbrennerové byli spojeni i s klatovským Husovým náměstím – manželé Václav a Rozalie (1841- 1919) zde provozovali populární hostinec „Na plácku“, kde se mimo jiné scházeli členové spolku Šotek.

Typické, byť ne příliš časté, pošumavské příjmení je Bejvl/Bejvlová. Charakteristický je pro něj výskyt v podhůří Šumavy, tedy kromě Klatovska se objevuje ještě na Horažďovicku a Domažlicku. Nejvíce Bejvlů žije ovšem v Plzni (31 mužů a 28 žen).

Jménem Bejvl byl údajně inspirován i můj oblíbený výtvarník Josef Čejka při vymýšlení názvu své figurky (na snímku), který byl decentně poupraven na Bejbl. Zaslechl jsem i spekulace, že z příjmení Bejvl (resp. Bejbl) odvodil Josef Skupa (mimochodem Plzeňák) jméno pro svou nejznámější loutku – Spejbla. Zajímavý je i původ jména. Pochází z němčiny, z šumavského nářečí Bőiwl (spisovný tvar Büblein) – chlapeček.

Poměrně úzce regionálním je příjmení Denk/ Denková. Muži obsazují první místo v rámci ČR, je jich 74, o něco méně je žen (70), které jsou tak v četnosti na druhém místě. Toto jméno se vyskytuje takřka výhradně v severozápadních Čechách, podél hranic s Německem. Každého asi napadne, že příjmení Denk pochází z německy mluvících zemí. To je samozřejmě pravda, nikoli ale, jak by se mohlo zdát ze slovesa „denken“, ale z přídavného jména „tenk“ tedy levý, které bylo používáno ve středověku ve středním a severním Německu.

Na ilustračním snímku je mladý muž portrétovaný v kdyňském ateliéru nositele tohoto jména – Karla Denka.

Zajímavým příjmením, které lze považovat za naše krajové je Drozda. V Klatovech okolí je celkem 19 mužů – držitelů tohoto jména, více je jich jen v Praze. U žen se projevuje určitá anomálie, zatímco mužů je pouze lehce přes 200 v celé zemi, žen je více než 1200. Vysvětlení je poměrně jednoduché – ženský tvar Drozdová je společný pro tvary příjmení Drozda i Drozd. Příjmení ve tvaru Drozd se ovšem na Klatovsku vůbec nevyskytuje. Jméno je samozřejmě odvozeno od ptáka (drozd), přičemž „drozda“ je nářečný tvar používaný na Chodsku a u Štramberka. Jiné varianty, např. drož, se užívají na východní Moravě.

Významným klatovským rodákem byl lékař-internista a organizátor života vídeňských Čechů Josef Václav Drozda (1850-1927). Na snímku reklama krejčího Václava Drozdy z roku 1939.

Další poměrně překvapivé příjmení v tomto seznamu je dvojice Janda/Jandová. Ačkoli se jedná o poměrně časté jméno (v ČR je skoro 11.000 jeho mužských a ženských „majitelů“), překvapí právě jeho četnost v našem kraji. Ve výskytu je Klatovsko překonáno pouze Prahou, ženská varianta je na třetím místě, když paní a slečen Jandových je více kromě Prahy ještě v Brně. Příjmení je rovnoměrně rozprostřeno po celých Čechách, na Moravě vyniká jen oblast okolo Rožnova pod Radhoštěm, odkud pochází i kdysi úspěšný skokan na lyžích Jakub Janda. Příjmení pochází z osobního jména Jan a má celou řadu dalších variant – Jandač, Jandečka, Jandera, Jandík, Jandl a další. Každopádně příjmení Janda lze bez nadsázky považovat za jedno z typických krajových.

Oblíbeným klatovským řemeslníkem, jehož výrobky jistě leckdo doma používal, byl truhlář a čalouník Matěj Janda (1873-1920).

I příjmení Javorský/Javorská je poměrně časté v okolí Klatov. Dá se říct, že pomineme li velká města, (Prahu a Ostravu) nikde jich není více než právě u nás. Příjmení je odvozeno z názvu stromu, tedy javoru, popř. z místního názvu Javor, Javorov či Javoří. Vzhledem k blízkosti obce Javorná by se mohlo zdát, že i na Klatovsku pochází toto příjmení z názvu obce. Spíš to ale vidím na strom, protože výše jmenovaná obec byla do roku 1945 čistě německá a nazývala se Seewiesen či Sejwies, počeštěle Zejbiš.

Když se zaměříme na výskyt příjmení Kocum/Kocumová, zjistíme, že jej můžeme směle považovat za sudetské. S Kocumovými se tak můžeme setkat v izolovaných ostrůvcích na Šumavě (Prachaticko, Kaplicko, Sušicko, Klatovsko) v okolí Chebu, Kadaně nebo v severních Čechách (Ústí nad Labem, Teplice). Nejvíce je ovšem nositelů tohoto příjmení právě v okolí Klatov – 29 mužů a 26 žen.

Další jméno – Matějka, resp. Matějková je podobným případem jako výše zmínění Jandové. Velice časté příjmení v celé zemi, ale na Klatovsku je jich skutečně mnoho, po Praze nejvíce. Jinak se Matějkové vyskytují hojně téměř po celých Čechách, na Moravě výrazně méně.

Jméno Matějka (ve středověkém pravopisu Matiegka) pochází z hebrejského křestního jména Mattithjáh (= dar boží). Z tohoto poněkud zvláštního jména je odvozena i celá řada dalších příjmení – Matějovic, Matějček, Matějíček a další. Ilustrační obrázek – reklama na lakýrnickou dílnu Jaroslava Matějky z roku 1927.

Velice známé bylo a je v okolí i příjmení Nejdl/Nejdlová. Vyskytuje se takřka výhradně v jihozápadních Čechách, kromě Klatov i v Domažlicích, obě tato města dokonce „porážejí“ v četnosti výskytu Prahu, což je skutečně unikátní. Vznik příjmení je odvozen z domáckého tvaru německého osobního jména Neidhart, stejně jako další varianty – Nýdl (na Klatovsku žádný, Nýdlové žijí v jižních Čechách) nebo Neidl (jediný „držitel“ tohoto jména žije v Praze).

Dnes je jméno Nejdl v Klatovech velice známé, především díky podnikatelským aktivitám. I v minulosti patřili Nejdlové k významným osobnostem města. Jednou z nich byl advokát, který působil v Klatovech od roku 1919, JUDr. Karel Nejdl. Na snímku inzerát z Šumavanu oznamující otevření jeho advokátní kanceláře.

Obecně nepříliš časté (celkem 253 nositelů v ČR), zato vcelku hodně „klatovské“ je i příjmení Pikhart/Pikhartová. Muži tohoto jména z našeho kraje obsazují 2. místo v četnosti, ženy místo třetí. Velice zajímavý je vznik tohoto příjmení – pochází z německého apelativa (slova obecného významu) beghart = člen středověké náboženské společnosti nebo kacíř. Používalo se také jako přezdívka českým bratřím.

Na snímku je vyobrazen týnecký rodák (?) Josef Pikhart (1899-1971), komorník u barona Ringhoffera v Kopřivnici.

Posledním příjmením prvního dílu je Presl/ Preslová. Patří mezi jména, která jsou skutečně velice regionální, tedy jeho držitelů a držitelek je nejvíce právě v okolí Klatov. Mám dokonce pocit, že by se dal jeho výskyt ještě zúžit. Prostě - kdo se ve Strážově a okolí nejmenuje Presl, jako kdyby nebyl :-).

Vcelku kuriózní je původ jména. Je vysoce pravděpodobné, že nositelé tohoto příjmení přišli do Čech z německo-polského města Wroclav (na snímku) či spíš Breslau, právě z německé varianty je odvozeno příjmení Presl. Zdá se, že v dávné minulosti došlo k nějaké velké emigrační vlně z Wroclavi do Pošumaví.

Existuje i varianta s dvěma „s“ – i ta je na Klatovsku velice rozšířená. Některé z „vratislavských“ příjmení nosí v našem regionu celkem 123 mužů a 70 žen. Zajímavý je (zvlášť v kontextu vyrovnanosti mezi pohlavími u dalších příjmení) vcelku velký rozdíl v počtech mezi ženskými a mužskými „majiteli“ tohoto rodného jména.

Další várku typických „klatovských“ příjmení přinesu ve druhém díle příspěvku.

Druhý díl zde!