Soudruzi schůzujou



Před časem jsem získal do své sbírky jeden poměrně zajímavý obrazový dokument. Tenhle závan starých časů bych si dovolil dnes zprostředkovat všem zájemcům. Z fotografií na mě doslova dýchnul pravěk. Přitom od okresní konference KSČ, která se konala v kulturním domě Družba v dubnu 1988, neuplynulo ani 30 let.



Klatovský stranický mejdan probíhal inspirován17. sjezdem KSČ, který proběhnul         v březnu 1986. Jednalo se o poslední sjezd před listopadem 1989. Tipuji, že jedním z nejčastěji použitých termínů během sjezdu byla tehdy populární „přestavba“. A taky si myslím, že drtivá většina delegátů neměla tušení, co to vlastně znamená. Okresní konference probíhala vždy v dvouletém intervalu, soudruzi tam mimo jiné hodnotili vývoj situace v regionu od jara 1986.     

První den zahráli soudruhům a soudružkám na přivítanou členové zdejší posádkové hudby. I nástěnkář tehdejšího ONV se rozmáchnul a přilepil na budovu nápis: „Zdravíme delegáty okresní konference KSČ“. Vpravo nejmodernější bydlení v Klatovech – tehdy nový bytový dům s prodejnou železářství a domácích potřeb, která byla uvedena do provozu na počátku roku 1986.   

Už před samotnou konferencí vyšel tiskem jako součást místního týdeníku Nové Klatovsko text „návrhu“ usnesení konference. To celkem ilustruje, jak hodnotná byla ona pověstná demokratická diskuse, kterou se zprávy z téhle session jenom hemží. Dlouhý text usnesení fascinuje množstvím klišé a prázdných proklamací. Ale v některých pasážích byli soudruzi přece jen konkrétnější. Slibovali tehdy obyvatelům okresu Klatovy, že v 8. pětiletce mj. postaví v Klatovech 527 bytových jednotek, dokončí krytý plavecký bazén nebo vybudují přeložku obce Červené Poříčí. Na sjezdu vystoupilo celkem 46 řečníků.            

Sjezd také zvolil nové předsednictvo okresního výboru strany – v jeho čele stanul Zdeněk Vrba (za řečnickým pultíkem). Ing. Vrba získal svůj post okresního vůdce již na předešlé volební konferenci v roce 1986, svůj post tedy obhajoval a „překvapivě“ se mu to podařilo. 

Pro představu – v jedenáctičlenném okresním výboru strany mimo jiné zasedly dvě ženy, tři dělníci a několik profesionálních funkcionářů (okresní tajemník, předseda ONV nebo ředitel okresní zemědělské správy).    

I když i během normalizace fungoval systém několikastupňové samosprávy – MěNV nebo ONV (městský, resp. okresní národní výbor), reálně se všechna důležitá rozhodnutí upekla ve stranickém sekretariátu. Vrba byl tedy pravděpodobně nejmocnějším mužem okresu.   

Možná si dnešní čtyřicátníci z tehdejšího orchestru vzpomenou na zbytečné nedělní vstávání a aktivní účast na vítání vládců okresu. Jak je patrné, dýchánek se uskutečnil  v tehdy moderním kulturním domě Družba, který byl dokončen v roce 1983. Akce nejvyšší důležitosti přinesla pochopitelně i pracovní nasazení pro zaměstnance RaJ, kteří se museli postarat o žíznivé a vyhladovělé okresní bolševiky. Jako jednu ze „zajímavostí“ ze sjezdu přinesl místní tisk informaci, že denně se uvařilo 660 obědů. Filmaři ze Svazarmu pak připravili z akce videomateriál, který měl posléze sloužit k „metodickým a studijním účelům.“ Brr. 

Na setkání totalitářů nemohli chybět ani pionýři. Mávání šátky je skutečně úlet.

Pochvalu si vysloužili i pracovníci okresního kulturního střediska za přípravu a zhotovení výstavy o rozvoji okresu v uplynulých dvou letech (vpravo pod balkónem) a vůbec za názornou agitaci. Well done!

Pionýři podruhé a ještě větší bizár. Holčičky a chlapci sedící na klínech zasloužilých straníků – to je skutečně silná káva. Autorem fotografie, která vyšla i v Novém Klatovsku, je Vl. Hálek. Nadšený redaktor ovšem výjev fotce viděl zcela jinak než já: „Mezi příjemné a milé chvíle okresní konference patřila zdravice pionýrů. Členové pracovního předsednictva dostali od dětí rudé karafiáty".

Největším esem a „vipkou“ konference byl tehdejší ministr národní obrany Milan Václavík (1928-2007). Celé akci tak dodal originální zelený lesk. Ve svém projevu mimo jiné „zdůraznil poslání okresních konferencí strany při zkvalitňování stranické práce“. Nezapomněl ani na uvědomělý socialistický dorost, když uvedl, že v práci s mladou generací je třeba věnovat pozornost členské základně SSM“. Uf.

Každopádně Václavíkova „hvězdná chvíle“ nastala v listopadu 1989, kdy údajně navrhoval uvést do pohotovosti armádu a ozbrojené složky k zásahu proti „kontrarevoluci“.          

V rubrice „Myšlenky hostů“ v Novém Klatovsku hodnotila matadorka strany Terezie V. ze Švihova konferenci  slovy plnými optimismu a chvály:  „Byla jsem delegátkou řady stranických konferencí. Tenkrát bylo všechno chudší, často ani nevyhovovalo prostředí, jednodušší byla i organizace konferencí a usnesení, ale diskuse byla otevřenější, často i bez přípravy. Dnes probíhá jednání v krásném prostředí, využívána je moderní technika.“  Páni, diskuse a dokonce bez přípravy! To holt bejvaly časy. 

Ministr obrany ale nebyl jediným arcikomunistou, kterého do Klatov vyslal pověstný ústřední výbor. Jeho dalšími zástupci byli  bývalý ministr zahraničí, poslanec  a zasloužilý člen strany Václav David (1910-1996), Karel Kovář a Karel Mraček. Přijelo i několik soudruhů z plzeňského krajského výboru. Nechyběla ani gerojka – hrdinka socialistické práce – Božena Votavová (*1933). Prostými počty dojedeme k číslu devatenáct. Tolik měsíců vlády zbývalo komunistům nejen na Klatovsku. Jednalo se i v kuloárech? Ale o čem? Zdá se, že vše, včetně závěrečného dokumentu bylo předjednáno.  

Velice by mě zajímalo, jestli už některý z přítomných tušil, že „rudým“ zvoní hrana. Nebo si skutečně mysleli, že to mají na věčné časy? Reporty o náladách ve společnosti obvykle zpracovávala StB. Jestlipak nějak reflektovala všemocná tajná policie i postoje delegátů konference KSČ?