Předvolební speciál II.

Minulý pátek jsem přinesl první část předvolebního příspěvku, ve kterém jsem oslovil zástupce politických stran kandidujících v Plzeňském kraji. Dnes tedy, jak jsem avizoval, přináším druhou část se zbylými odpověďmi, tentokrát Pirátů, STAN, ANO, Svobodných a Zelených.

Pro pořádek připomínám „anketní“ otázky, které jsem rozeslal představitelům 12 kandidujících stran.       

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje  NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji. 

Abych učinil přehled názorů přehlednější, uvádím otázky znovu u všech odpovědí.

Když jsem začal článek připravovat, říkal jsem si, že by bylo fajn, kdybych dostal odpovědi alespoň od poloviny oslovených. Vzhledem k tomu, že jsem dostal celkem 10 odpovědí, byl jsem velice příjemně překvapen. Dobrovolně se nezúčastnily pouze dvě strany – a to paradoxně ty, které disponují profesionálním aparátem. ODS sice zareagovala, ale odpovědi nakonec nikdo neposlal, od ČSSD nakonec nepřišlo vůbec nic. 

 

PIRÁTI

RNDr. Stanislav Haviar, Ph.D. – 9. místo na kandidátce v Plzeňském kraji  

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

U Pirátů platí, že když nevím, tak si nevymýšlím. Nejsem specialistou na infrastrukturu Plzeňského kraje, takže se v této otázce omezím na možná trochu nudnou citaci souvisejících bodů našeho programu:

•          Zrychlíme výstavbu nejdůležitějších dopravních tepen. Zasadíme se o řádnou

            přípravu projektů, jednodušší administrativu, aktivní a férovou komunikaci s

            občany a omezení možností pro spekulanty.

•          Odmítáme politiku o nás bez nás. Nedopustíme vyřazení veřejnosti z projednání
            velkých staveb.

 A za sebe si nedovolím nevybrat i tento bod:

•          Cyklisté jsou náš respektovaný partner při plánování a výstavbě cest.

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Jeden konkrétní recept na omezení tohoto jevu nemám a ani dle mne neexistuje.

Stát/kraj by měl podporovat dobrou obslužnost centra častými rychlými a pohodlnými spoji, a celkově zlepšovat dopravní síť. Potom mohou lidé zůstat na venkově, a zároveň využít nabídek práce v centru. Tvorba zaměstnaneckých míst přímo v regionech například formou budování průmyslových zón všechny uspokojit nemůže. Velký smysl vidím ve zlepšování podmínek pro drobnější lokální podnikání, protože to má dvojí efekt. Přináší pracovní příležitosti a zároveň roste nabídka služeb. Náš program v tomto ohledu přináší detailní návrhy, které by k tomuto měly směřovat. (Méně papírování díky opravdové elektronizaci státní správy, stabilní daňové prostředí, podpora částečných úvazků, a další).

A nakonec možná to nejdůležitější: zvýšení nabídky služeb ze strany obcí (a státu). Zvýšení rozpočtového určení daní dá obcím peníze na veřejnou vybavenost. Piráti jsou pro opodstatněnou pestrost v nabídce veřejných služeb (školství, kultura, sport), protože tím se naplní potřeby většiny obyvatel snáze a smysluplněji než hledáním jednoho nejlepšího řešení pro všechny.

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje  NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

Mně osobně je bližší koncept ochrany přírody spojený s omezeními pro návštěvníky. Je nutné stanovit opravdu dlouhodobou strategii, tu je třeba formulovat s užitím z příkladů dobré praxe ze zahraničí. A nejde jen o to, podívat se, jak to dělají v Bavorském lese (osídlení a krajinné zásahy v posledních padesáti letech jsou na obou stranách hranice naprosto odlišné). Inspirace z velkých národních parků ve světě neuškodí.

Komerční a komunální strategie se musí navázat na vývoj u bavorských sousedů, už z důvodu konkurenceschopnosti. Krásným příkladem pro mne jsou přeshraniční běžecké stopy.

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji. 

I pro nás na okraji Plzeňského kraje (a možná o to více) hlavní priority zůstávají: Kontrola moci a mocných, zjednodušení státu pomocí technologií, ochrana občanů před šikanou, ochrana svobody. (Já vím, jsou čtyři.)

 

STAN
Ing. Michaela Opltová – leaderka kandidátky v Plzeňském kraji

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

V Plzni je prioritou dostavba druhé části západního okruhu z Křimic na Severní předměstí Plzně – teprve po jejím dokončení nová silnice naplno převezme roli komunikace, která uleví provozu v Plzni a zrychlí objízdnost pro občany okolních obcí.

Další prioritou je budování obchvatů kolem obcí, které jsou sužovány enormní tranzitní dopravou, například Přeštice, Klatovy, Plasy, Babylon a další.Modernizace železnice Plzeň – Domažlice. Tato stavba zrychlí a rozšíří vlakové spojení z Prahy do Mnichova. Elektrifikovaná trať posílí konkurenceschopnost železnice. V neposlední řadě je prioritou více peněz do krajských rozpočtů na rekonstrukci a výstavbu silnic II. a III. tříd. Vnitřní dluh na rozbitých silnicích je enormní a je potřeba urychlit nápravu.

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Vylidňování a stárnutí venkova vnímám pochopitelně jako problém. Zmírnit ho lze podporou cestovního ruchu, mnoho oblastí Plzeňského kraje má velký dosud neobjevený turistický potenciál. Dále je to s tím související podpora drobného podnikání s co nejmenšími byrokratickými překážkami. V neposlední řadě je to dobrá infrastruktura a dopravní obslužnost, aby člověk mohl za prací dojet i z odlehlejších oblastí. Dále je to dostupnost lékařské péče a udržení venkovských škol a školek. Všemu napomáhá i čilý společenský a kulturní život, který spojuje generace. To jsou hlavní klíče k tomu, aby mladí a vzdělaní z venkova neodcházeli. Zpřetrháním historických vazeb, vztahu k tradicím, k půdě, ke krajině bychom přišli na venkově o to nejcennější. Věřím ale, že se vše postupně bude obracet k lepšímu.

3)  Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje  NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

To je velmi ošemetná otázka, která rozhodně nemá jednoduché řešení. Nemyslím si, že to je buď A, nebo B. Dobrá ochrana přírody může jít ruku v ruce i s rozvojem regionu a životem místních obyvatel. Nemám ráda přehnané extrémní názory, jako je zvát někoho ekoteroristy na jedné straně a „aktivistické“ strašení těžařskými firmami a zlými developery na straně druhé. Ochrana tak vzácné přírody je nutná. Přítomnost národního parku přináší regionu prosperitu. Vše souvisí i s mojí předchozí odpovědí. Šumava musí být i dobrým místem pro život, jak tomu vždy v historii bylo. Bez lidí by byla jen mrtvým skanzenem.

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji. 

-           Financování obcí a kvalitnější legislativa pro efektivnější fungování menších
            územních celků.

-           Problematika ilegálních ubytoven a bezpečnost.

-           Problematika kvality dopravní obslužnosti a nedostupnost zdravotní péče v
            některých regionech Plzeňského kraje.

ANO

Pavel Strolený – 9. místo na kandidátce v Plzeňském kraji

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

Obecně budeme podporovat výstavbu všech naprojektovaných obchvatů. Ať už kolem Plzně, tak kolem všech měst a obcí ležících na silnicích první třídy.

Dále chceme podpořit projekt, který by spojil při hranici města Tachov, přes Domažlice, kolem Klatov na Sušici, případně na Kašperské Hory. Tato silnice by podstatně zrychlila pohyb a zvětšila dostupnost jednak v rámci ČR, ale i přes hranici do Německa.

Ve spolupráci s Plzeňským krajem se pokusíme podpořit projekty, které změní návyky obyvatel cestujících do práce osobními automobily a začnou dojíždět hromadnou autobusovou dopravou nebo vlaky.

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Především je nutné zabezpečit pro tyto lidi v místě bydliště nejen práci, ale i kulturní a sportovní vyžití. Dnes není problém do práce dojíždět, problémem je spíše čas, který lidé dojížděním stráví. Proto viz.výše – problematika dopravy, zajistit, aby cesta do práce a případně za kulturou nebyla časovým hendikepem. Pokud bude navíc v místě bydliště i zajištěn základní sociální komfort – obchody, lékař, škola, školka – bude „levnější vesnický život“ pro mladé zajímavější. Tady samozřejmě svou roli hraje i obecní samospráva – tam bychom zacílili s podporou, zejména finanční a usnadnili realizaci projektů k udržení škol, zdravotnických zařízení, ale i obchůdků a kulturních zařízení.

3)  Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje  NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

Na tuhle otázku asi nejde odpovědět 100%-ně správně. Nicméně, můj názor je ten, že Šumava by si zasloužila svůj vlastní zákon, nebo jeho novelizaci. Je jediným Národním parkem, který má na svém území obce, navíc vlastnící lesní pozemky.

Tyto obce tam hospodaří podle Lesních hospodářských plánů, Správa Národního parku by měla hospodařit podle Plánu péče. Zatímco hospodaření těchto obcí je s LHP konfrontováno, Plán péče nebyl schválen a Park (dle mých informací) hospodaří již několik let na základě výjimky Ministerstva životního prostředí a rozhodnutí ředitele Národního parku. Netvrdím, že je to úplně špatně, nicméně nepřipadá mi to jako koncepční a dlouhodobě správné a udržitelné.

Ať chceme nebo nechceme, smrková monokultura na Šumavě je prapůvodem hospodářský les, založený v předminulém století, jako zásobárna dřeva pro místní sklárny a manufaktury. Tím neříkám, že nemá cenu jej chránit, ale v okrajových částech jej můžeme šetrně těžit, dosazovat prapůvodní dřeviny a postupně vytvořit odolný smíšený les. Měli bychom, ale začít i s tím, že vytěžené dřevo se v místě zpracuje,  obnoví se s pomocí obcí pily, drobní řemeslníci pracující s dřevem a ze Šumavy budou odcházet výrobky a ne dřevo vcelku, jako doposud.

K turistice, omezovat – neomezovat. Trocha omezení bude vždy, ať už tím, že do některých míst parku se reálně ani dostat nelze – tam už zvítězila divočina, a některá místa bych zpřístupnil jen s průvodcem. Myslím si, že toto „omezení“ by možná uvítali i sami návštěvníci, kteří by měli s sebou člověka, který je upozorní na zajímavosti a neprojdou kolem nich „od tabule k tabuli“. Vytvořit síť „vyšlapaných“ cest a stezek s info panely a třeba i nějaké mobilní aplikace, která provede návštěvníka právě po těchto cestičkách může být cestou jak park zpřístupnit a přitom zachovat jeho kulturní hodnotu. Pokud při těchto místech hnízdí nebo žije ohrožený živočich, poté by bylo možno provázet těmito místy jen v dobách, kdy by jej turisté nerušili, jen v určité měsíce.

Trocha omezení je v pořádku i v návaznosti na to, že šumavské obce nejsou připraveny na nějaký velký nápor turistů. Pokud by došlo k nějakému velkému nárůstu, musí se zajistit i odpovídající infrastruktura – voda, odpady. Proto se i sami obce brání budování velkých developerských projektů, protože si uvědomují, že někdo musí vybudovat kanalizaci, odvést odpadky – a to většinou zůstane k řešení jim. Navíc turistická centra jsou na Šumavě již vybudována (např. Lipno) a nemyslím si, že by bylo vhodné je ještě nějak rozšiřovat.

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji. 

Zdravé zdravotnictví – zachování zdravotnické péče, ať už v městských, krajských nebo státních zdravotnických zařízeních.

Dopravní obslužnost – vybudovat obchvaty měst, tranzitní kamionovou dopravu dostat mimo obydlená sídla a zkvalitnit a zrychlit hromadnou dopravu – zatraktivnit ji pro dojíždějící.

Šumava – z Šumavského národního parku vytvořit moderní park, kde se bude spojovat ochrana přírody s možností individuální turistiky.

SVOBODNÍ
Ing. Lenka Brčková – leaderka kandidátky v Plzeňském kraji

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

Chybějící kilometry dálnic, chybějící obchvaty měst a obcí, rozbité neopravené silnice a chodníky – toto je bohužel staré, snad nikdy nekončící téma. Přitom infrastruktura je jednou ze základních funkcí státní správy. Proto platíme daně. Aby nás stát ochránil (armáda a policie, soudy) a aby zajistil infrastrukturu (silnice, železnice apod.). Vše je otázkou priorit. Má se z rozpočtu (našich daní) zaplatit miliarda za novou galerii, anebo se má tato miliarda použít na chybějící obchvat např. Klatov? Třetina silnic II. a III. třídy a několik mostů v Plzeňském kraji je v havarijním stavu. Svobodní zastávají názor, že nejdříve musíme zaplatit z našich daní silnice, mosty, chodníky a pak až chybějící galerie, muzea či divadla. Mohlo by se nám totiž stát, že sice budeme mít galerii za miliardu, ale nebude silnice a chodník, po kterém bychom se do té galerie dostali.

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Musíme si upřímně přiznat, že pracovních příležitostí na venkově ubývá. Lidé mají tendenci stěhovat se do měst, ta se ale nemohou nafukovat do nekonečna. Už teď jsou tam ceny bytů přemrštěné. Spousta lidí dá pak přednost domku na venkově před bytem v paneláku. Za prací tedy dojíždějí, k čemuž musejí mít dobré podmínky. Opravy silnic druhé a třetí třídy závisí především na kraji, to jsme měli jako prioritu spolu s Patrioty a Starosty v krajských volbách. Stát na to ale může poskytnout více peněz. Obce by měly mít více peněz a pravomocí, aby mohli zajistit důležité služby, jako jsou školy a školky. Dále chceme prosadit zrušení daně z nemovitostí. Kus louky nebo stará stodola není bohatství, ze kterého je nutné vybírat zvláštní daň. Obcím to budeme plně kompenzovat podílem na vybrané dani z příjmů.

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

V otázce NP Šumava se neshodnou ani odborníci v lesnictví či ochránci přírody. Svobodní se kloní k názoru, že o této otázce by primárně měli rozhodovat lidé žijící v této oblasti, a ne ministerští úředníci z Prahy.

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji. 

Nabídka Svobodných se dotýká všech lidí u nás v zemi, nejenom obyvatel Plzeňského kraje. Když budeme méně úřadovat, zachováme si naši měnu a nenecháme si od EU vnutit povinné imigrační kvóty, můžeme z České Republiky udělat bohatou a suverénní zemi. Pak se nám tu všem bude lépe a svobodně žít.

ZELENÍ
autoři jsou uvedeni pod jednotlivými odpověďmi

1) Které dopravní či obecně infrastrukturní stavby v Plzeňském kraji považujete za důležité a budete podporovat jejich realizaci a proč?

Za prioritu považujeme odvod tranzitní (zejména kamionové) dopravy z měst a menších obcí pomocí podpory stavění kontejnerových terminálů a železničních překladišť, které by zmenšovaly výskyt kamionové dopravy na silnicích druhé třídy. Vedle toho podporujeme dostupnou dopravu, což zahrnuje hlavně neomezování veřejné dopravy, a to jak vlakové, tak autobusové. Za nepřijatelné považujeme rušení linek, které obsluhují málo dostupné obce. (Jitka Kylišová a Jiří Mertl)

2) Máte nějaký konkrétní recept na omezení negativního jevu, se kterým se potýká (nejen) Plzeňský kraj – totiž, že mladí lidé odcházejí z venkova do větších center a venkov se tak „vylidňuje“.

Zajištění dostupného bydlení, udržování bytového fondu, budování nových bytů, zejména s ohledem na mladé rodiny a jejich počáteční ekonomickou situaci. S tím jsou spojené i restrikce developerských projektů, aby se nezvyšovaly ceny pozemků a občané menších obcí měli možnost stavět nové rodinné domy na území obce. Dále zajištění kvalitního školství, a to jak mateřských, tak základních škol. A také podpora kultury a sportu, aby měli občané jak trávit volný čas. Posledním opatřením je zajištění dopravní dostupnosti do obcí, které mají horší dopravní dostupnost. (Svatava Štěrbová)

3) Naším regionem dlouhodobě hýbe otázka dalšího vývoje  NP Šumava. Je vám bližší koncept ochrany přírody spojený s určitými omezeními pro návštěvníky nebo rozvoj území s důrazem na obyvatele NP?

Rozhodně jsme pro koncept ochrany přírody, který je spojen i s určitými omezeními pro návštěvníky, nicméně spíše bychom rádi omezili developerské aktivity různých subjekt, které mohou narušit status Šumavy jako národního parku. Takový koncept může zajistit, že Šumava zůstane zachována i pro budoucí generace. (Jitka Kylišová)

4) Jmenujte 3 priority Vaší strany ve vztahu k Plzeňskému kraji.

Rozvoj sociálního a dostupného bydlení.

Podpora přírody, zeleně a Šumavy jako národního parku.

Podpora a rozvoj kvalitního školství.